Práce pro zdravotně postižené

Logo Práce pro ZP

 

Kontakt

Národní rada osob se zdravotním postižením
Partyzánská 7, 170 00 Praha 7 - Holešovice
IČ: 708 564 78

 

Mapa stránek

O nás

Aktuální projekty

Ukončené projekty

Činnost v regionech

Dokumenty a odkazy

Poradenství

Aktuality

Podpořte nás

Kde nás najdete

Kontakty na pracovníky NRZP ČR

2.3. Finanční příspěvky na chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu

Chráněné pracovní místo

Jakýkoliv zaměstnavatel může vytvořit v rámci svého pracoviště tzv. chráněné pracovní místo. Chráněné pracovní místo je určeno výhradně pro zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Podmínky pro vytvoření a provozování chráněného pracovního místa upravuje §75 zákona č. 435/2004 Sb.,zákona o zaměstnanosti a §6.,§7., §8. prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Charakteristika chráněného pracovního místa viz.citace §75 odst. 1:

  • „(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek.“
Výše citované právní ustanovení obsahuje tři podstatné informace:
  1. Chráněné pracovní místo je podmíněno zaměstnáním osoby se zdravotním postižením (OZP).
  2. Na chráněném pracovním místě musí zaměstnavatel zaměstnávat po dobu nejméně 2 let zaměstnance se zdravotním postižením.
  3. Zaměstnavatel může požádat písemnou formou na určené formuláře příslušný úřad práce o finanční příspěvek na zajištění potřebného vybavení chráněného pracovního místa.

Ve výše uvedených souvislostech neznamená vytvoření chráněného pracovního místa nutnost zaměstnávat jednoho konkrétního zaměstnance po dobu dvou let.Zaměstnavatel má povinnost udržet po dobu dvou let provoz chráněného pracovního místa, ale v rámci tohoto pracovního místa se může vystřídat více zaměstnanců s obdobným zdravotním postižením. Např.: Pokud je zřízeno chráněné pracovní místo pro člověka s těžkým tělesným postižením, kterému byl přiznán III. stupeň invalidity, musí být tyto „parametry zaměstnance­“ dodrženy po dobu dvou let. Pokud by zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnancem s touto specifikací, opětovně musí na toto místo přijmout zaměstnance s těžkým tělesným postižením, s přiznaným III. stupněm invalidity. O možných změnách v rámci provozu zřízeného chráněného pracovního místa, je možné se dohodnout s příslušným úřadem práce. Úřad práce, který poskytl finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa může rozhodnout o zmírnění podmínek provozování takového pracovního místa.

Pozor v zákoně není řečeno !!! Finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa lze získat před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel přijde do pracovního poměru zaměstnance a po té požádá příslušný úřad práce o poskytnutí finančního příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, úřad práce může ZAMÍTNOUT POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU, z důvodů schopnosti pracovat bez potřeby úpravy pracovního prostředí (bez potřeby používání speciálních kompenzačních pomůcek, nebo pomůcek pro mobilitu atd.)

Zaměstnavatel rovněž může požádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladu na chráněné pracovní místo (viz. §75 odstavec 10. zákona č. 435/2004 Sb.). Za provozní náklady lze na základě §6 - §8 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti považovat a uplatnit čerpání finančních  příspěvků:

  • a) nájemné a služby s ním spojené,
  • b) náklady na povinné revize a pojištění objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,
  • c) náklady na palivo a energii,
  • d) vodné, stočné a náklady na odvoz a likvidaci odpadu,
  • e) náklady na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
  • f) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
  • g) náklady provozních zaměstnanců,
  • h) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny,
  • i) náklady na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví zaměstnavatele.“

Nejdůležitější je:
  • Zaměstnavatel může získat finanční přípsěvek na vytvoření chráněného pracovního místa.
  • Chráněné pracovní místo je určeno pouze pro zaměstnání osoby se zdravotním postižením (ne pro seniory, absolventy škol, matky po rodičovské dovolené atd.)
  • O příspěvek musí zaměstnavatel žádat před uzavřením pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením (nejdříve vytvořít a vybavit místo, pak přijmout zaměstnance).

Chráněná pracovní dílna

Lidé se zdravotním postižením nachází pracovní uplatnění nejen na otevřeném trhu práce, ale v tzv. chráněných pracovních dílnách. Zákon o zaměstnanosti charakterizuje typ pracoviště jako chráněnou dílnu v §76. viz citace:

„(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.“ Další odstavce §76 podrobně stanovují povinnosti zaměstnavatele vzhledem k této formě zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Provozovatel chráněné dílny může stejně jako u vytvořených chráněných pracovních míst žádat o finanční příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněnou pracovní dílnu (viz. odst. 7. §76 zákona č. 435/2004 Sb.). Za provozní náklady na fungování chráněné pracovní dílny jsou považovány náklady vyjádřené v §6 - §8 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, které jsou citovány výše v textu vztahujícímu se k charakteristice chráněného pracovního místa.

V chráněné pracovní dílně mohou být zřízena i chráněná pracovní místa. Zaměstnavatel může kombinovat čerpání finančních příspěvků na vytvoření chráněných pracovních míst, částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst a   na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz. kapitola 2.4.).

Nejdůležitější je:
  • Chráněná pracovní dílna je pouze pracoviště, které zaměstnává nejméně 60% lidí se zdravotním postižením.
  • Zaměstnavatel může kombinovat čerpání finančních příspěvků na vytvoření chráněných pracovních míst, částečnou náhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst a   na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
  • Chráněná pracovní dílna musí fungovat 2 roky, jinak zaměstnavatel vrcí finanční příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny.
 
promo
     

 

© 2011 Všechna práva obsahu vyhrazena. | Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. | Blind friendly!

Mapa stránek | Sitemap

IT Profi s.r.o. správa portálu.