Lidé se zdravotním postižením mají na základě svého zdravotního stavu problém nalézt vhodné pracovní uplatnění. Proto je třeba určité systémové součinnosti mezi zaměstnavateli a státními institucemi. Vhodné strategie a koncepcemi v oblasti zaměstnávání se zabývá MPSV ČR a úřady práce. Nejen zaměstnavatelé mají vůči úřadům práce povinnosti, ale i oni mohou žádat o spolupráci těchto institucí viz. citace §79 – §80 zákona č. 435/2004 Sb.

§ 79

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce

• a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
• b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
• c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
• d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

§ 80

Zaměstnavatelé jsou povinni

• a) u míst oznamovaných úřadu práce podle § 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením,
• b) informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
• c) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
• d) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
• e) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],
• f) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.