Zaměstnavatel má vůči zaměstnancům se zdravotním postižením stejné povinnosti jako k jiným zaměstnancům. Zaměstnavatel je povinen za zaměstnance, který pobírá invalidní důchod I., II., nebo III. stupně odvádět pravidelné měsíční platby zdravotního a sociálního pojištění a platby na státní politiku zaměstnanosti. I když lidem, kterým byl přiznán invalidní důchod III. stupně, je hrazeno zdravotní a sociální pojištění státem, ale v rámci pracovního poměru jsou obě pojištění hrazena i zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel má povinnost stanovovat výši měsíční mzdy zaměstnance se zdravotním postižením stejným způsobem jako jiným zaměstnancům. Od 1. 1. 2017 přiznání invalidního důchodu není důvodem k nižší finanční odměně, než by byla stanovena v rámci stejné pracovní pozice zaměstnanci, který není osobou se zdravotním postižením. Nařízení vlády č. 347/2019 Sb. stanoví částky minimální mzdy a úrovně mzdových tarifů v závislosti na náročnosti práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí v období od 1. 1. 2020 tyto částky:

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

87,30

14 600

2.

96,30

16 100

3.

106,40

17 800

4.

117,40

19 600

5.

129,90

21 700

6.

143,20

24 000

7.

158,10

26 500

8.

174,60

29 200