Není na mě vidět, to co mě trápí.

Zaměstnanci s dlouhodobým onemocněním, nebo zdravotním oslabením, nepotřebují k výkonu své práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér a používání zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé proto nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, tak jak bylo uvedeno v kapitole 1.1.

Zdravotní oslabení a dlouhodobé onemocnění zahrnuje velmi široké spektrum různých poruch a onemocnění, z nichž každé má svá specifika a znevýhodnění. Zaměstnavatel by měl být informován o skutečnostech, které mohou zhoršit zdravotní stav zaměstnance s výše specifikovanými zdravotními omezeními. Zařazení zaměstnance s dlouhodobým onemocněním nebo zdravotním oslabením na nevhodnou pracovní pozici, může znamenat jednak zhoršení jeho zdravotního stavu a následné čerpání nemocenské.

Mezi dlouhodobá onemocnění nebo zdravotní oslabení lze zahrnout:
Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulárním onemocněním mohou trpět osoby s  vrozenou srdeční vadou, dále pak osoby se získaným postižením – stavy po infarktech, po emboliích). Srdeční vady  bývají kompenzované léky nebo odoperované (umělé chlopně, bypassy, transplantace). Po stabilizaci zdravotního stavu se zařazení do pracovního procesu řídí zdravotním stavem tj. především unavitelností, vymezením pracovních činnosti, které jsou uvedeny v pracovní rekomandaci lékaře lékařské posudkové komise České správy sociálního zabezpečení, která takové posudky vystavuje v souvislosti s přiznáním invalidního důchodu. Řada lidí se srdeční vadou nemusí mít přiznaný invalidní důchod. Tito lidé mají odborné lékařské zprávy od kardiologů, kde jsou uvedeny možnosti zátěže nemocného.

Pro zaměstnance se srdečními vadami jsou doporučovány pracovní pozice, při kterých se nepředpokládá  fyzická námaha, jako jsou např.: administrativní práce, odborné práce na PC, služby pro veřejnost (práce v knihovnách, prodej lístků na MHD, prodej vstupenek v divadlech, práce v informačních kancelářích, veřejných institucích atd.), ekonomické obory atd. Lidé s onemocněním srdce vykonávají především intelektové pracovní činnosti a sami si určují pracovní zátěž. Mnoho příčin onemocnění srdce si člověk zapříčiní sám svým životním stylem (málo pohybu, nadváha, kouření atd.). Proto je onemocnění srdce v mnoha případech považováno za civilizační chorobu a zaměstnavatelé se budou čím dál tím častěji setkávat se zaměstnanci s tímto zdravotním omezením.

Onemocnění ledvin

Při nedostatečnosti funkce ledvin jsou vhodné pracovní pozice, kde není pracovník vystaven fyzicky náročné práci a

velkým výkyvům v teplotách na pracovišti. Zaměstnanci s onemocněním ledvin nesmí být vystavování chladnému prostředí např.: vykládání zboží z lednic a mrazáků, hlídání na stavbách atd. Zaměstnanci s tímto onemocněním musí častěji docházet do zdravotnických zařízení (na dyalízu – čištění ledvin). Z těchto důvodů je pro ně vhodný pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek.

Diabetes melitus

Pro diabetes melitus „cukrovku“, je charakteristické to, že slinivka břišní není schopna sama produkovat hormon inzulín.  V druhém případě dochází k situacím, kdy slinivka břišní inzulín produkuje, ale tělo jej není schopno využít správně. První uvedená charakteristika „cukrovky“ je typická pro diabetes melitus I. stupně, který vznikl již v dětství. Druhá řečená skutečnost je charakteristická pro diabetes melitus, který byl zjištěn u dospělých lidí.

Lidé s diabetem melitem a to ať už vrozeným nebo získaným potřebují pravidelné přestávky na dodržování stravovacího režimu (přísun cukru) a na případné sledování a doplnění hladiny inzulínu. Jestliže jsou z nějakého důvodu na pracovišti stanoveny hromadné přestávky (např.při školeních, při výrobě atd.), je nutné, aby zaměstnavatel věděl, že zaměstnanec s diabetem melitem, se nemůže podřídit systému určenému všem zaměstnancům. Zaměstnanec s cukrovkou si musí udělat přestávky v jiné časy a častěji, než ostatní zaměstnanci. Zaměstnanec s diabetem potřebuje využívat čisté, bezprašné prostředí na aplikaci kompenzačních léků (nebo injekcí).

Zaměstnavatel by měl být informován  a plně respektovat, že výše uvedený režim má pro zachování dobrého zdravotního stavu zaměstnance zásadní význam.  Jakékoliv nedodržení některé důležité zásady nutné životosprávy, může významným způsobem ohrozit život zaměstnance s tímto onemocněním, nebo mu nenávratně poškodit zdraví. Při hypoglykemickém šoku (nedostatku cukru). Který může nastat na základě nedodržení správného režimu, nebo hyperglykemickém šoku (při přebytku cukru v krvi) dochází k poškození nejen orgánů, ale i mozku.

Existují pracovní pozice, které nejsou vzhledem k nepravidelnému pracovnímu režimu považovány za vhodné pro zaměstnání lidí s diabetem melitem. Jedná se o pracovní pozice v továrnách – mechanické práce u strojů a pásů, řidič z povolání, prodavač v obchodě, řemeslné obory (zedník, lakýrník, malíř) atd. Určité procento lidí s diabetem melitem může vykonávat fyzicky náročné práce, ale musí je vykonávat za určitého režimu a za předpokladu, že znají reakce svého těla na fyzickou zátěž.

Onkologická onemocnění

Lidé, kteří prošli onkologickou léčbou, se chtějí vrátit zpět ke svému aktivnímu životu a mají zájem  vrátit se do zaměstnání. Onkologická léčba je výrazným zásahem do zdravotního stavu člověka.  Po takové léčbě lidé dlouhou dobu užívají různé léky, které mohou mít vedlejší, nežádoucí účinky (nevolnost, únavu, třes rukou, bolesti hlavy, výpadky paměti atd.). Lidé po onkologické léčbě musí překonávat především fyzickou únavu. Pro zaměstnance, který prodělal onkologické onemocnění, by byla vhodná změna pracovního úvazku a to na přechodnou dobu. Takový požadavek ze strany zaměstnance bývá problémem pro zaměstnavatele. Málokterý zaměstnavatel chce přijmout na přechodnou dobu dalšího zaměstnance, který by částečně vykonával povinnosti zdravotně oslabeného zaměstnance, který se léčí, nebo léčil ze závažného onemocnění. Zaměstnavatelé tuto situaci řeší většinou hledáním možností ukončení pracovního poměru se zaměstnancem.

Někteří zaměstnanci musí na základě onkologického onemocnění změnit náplň své pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Lidé, kteří již nemohou vykonávat svou původní profesi, neboť by její výkon mohl způsobit recidivu onkologického onemocnění, mohou    požádat úřad práce o zajištění rekvalifikace na jinou profesi.

Astma

Vrozené postižení – na základě alergií (součást atopického ekzému) či jiné vrozené vady plicního parenchymu. Na zdravotní stav lidí s astmatem mají velký vliv klimatické podmínky (počasí). Nevhodné klimatické podmínky působí dýchací obtíže a častější návštěvy u lékařů. Zaměstnavatel by měl znát důvod častějších návštěv u lékaře, aby zaměstnanec s astmatem nebyl považován za zaměstnance „nespolehlivého“.

Lidé s astmatem se musí vyvarovat především fyzicky náročné práci a práce v prašném prostředí např.: práce v dílnách, na stavbách, řemeslným pracím, práci se zvířaty, v zemědělství, s chemikáliemi, stěhování materiálů, úklidovým pracím atd.