To co dělám, dělám jinak, ale rád.

Zaměstnanci s různým stupněm mentálního postižení (mentální retardací), nepotřebují ke zlepšení nebo k samotnému výkonu práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér, nebo zajištěním zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnat osoby s mentálním postižením nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa

Pro zaměstnávání osob s mentálním postižením je důležité především personální zajištění pro zapracování, dohled a vedení zaměstnance při pracovním výkonu. Je třeba, aby vedoucí a spolupracovníci byli dobře informováni o specifičnosti mentálního postižení, jehož nejvýraznějším projevem je odlišné jednání a chování.

Pro jedince s mentální retardací jsou charakteristické dva faktory, které jsou příčinou tohoto zdravotního postižení. Je to opožděný a omezený vývoj rozumových schopností. V konečném důsledku se jedná o jedince, jejichž rozumový vývoj nemůže nikdy dosáhnout v intelektové oblasti úroveň, která je obecně považována za průměrnou a jakýkoliv rozvoj rozumových nebo jiných schopností je mnohem pomalejší, než u zdravých jedinců. Na základě těchto dvou nejvýraznějších charakteristik mají lidé s mentálním postižením problém s učením a sociální adaptací.

Při komunikaci v rámci pracovního procesu je nutné požadavky na práci mnohokrát slovně opakovat. Vysvětlování požadavků na pracovní výkon musí být jednoduché a především názorně předvedené (a zaměstnancem opakované). Při zapracování a jakémkoliv novém požadavku je třeba opakovaného, názorného příkladu. Zaměstnanci s mentálním postižením očekávají vedení a sami neudělají více, než jim je řečeno a ukázáno. Tito zaměstnanci si často nejsou jisti, jestli úkoly, které jim byly zadány, vykonávají správně. Potřebují od vedoucího pracovní zpětnou vazbu o své činnosti. Každá změna, nový požadavek bývá pro zaměstnance s mentálním postižením stresující situací. Zaměstnance s lehkým či těším stupněm mentální retardace by měl vést zkušený a trpělivý pracovník.

Pro zaměstnavatele, který nemá zkušenosti se zaměstnáváním lidí s mentálním postižením, může být velmi užitečná např. i spolupráce s některou neziskovou organizací, či organizací, která se zabývá podporovaným zaměstnáváním osob s mentálním postižením. Šest základních zásad, které by měly být dodržovány při zaměstnávání zaměstnanců s mentálním postižením a další užitečné informace je možné najít na portále: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1258

Lidé s lehkou, středně těžkou a těžkou mentální retardací jsou schopni pracovat především manuálně. Pro tuto skupinu zaměstnanců jsou vhodné lehké manuální práce (práce pomocné) a to i tehdy, pokud je člověk s mentálním postižením vyučen v příslušném oboru.

Vhodné profese a pracovní pozice pro zaměstnance s mentálním postižením:
  • Obory v gastronomii a pohostinství – pomocná síla v kuchyni, cukrárně, pekárně
  • Služby pro veřejnost – úklid, pomocník v obchodě, pomocník ve skladu, balení materiálů pro zásilky, drobné manuální práce atd.
  • Řemeslné obory – pomocník ve stavebnictví, malířské a lakýrnické profese,
  • Obory v zemědělství – pomocná síla v zemědělství, zahradník, pomocník při ošetřování zvířat.