1.7. Vliv záchvatovitých stavů na pracovní možnosti
Pracuji rád, ale občas mi musí ostatní říci, co jsem dělal.
Zaměstnanci se záchvatovitým onemocněním nepotřebují ke zlepšení nebo k samotnému výkonu práce úpravu pracovního prostředí ve smyslu odstraňování architektonických bariér, nebo zajištěním zvláštních kompenzačních pomůcek. Zaměstnavatelé nemusí žádat příslušný úřad práce o finanční příspěvek na úpravu přístupnosti pracovního prostředí. Pro zaměstnance s epilepsiemi je důležité pracovat v rámci pravidelného časového režimu. Není možné zaměstnat zaměstnance s epilepsií na směnný provoz. Vzhledem k prevenci možného úrazu při záchvatech je důležitá informovanost nejbližších spolupracovníků. Nejbližší pracovníci by měli být informování o zásadách poskytování pomoci při probíhajících epileptických záchvatech.
Epilepsie (množné číslo) jsou skupina onemocnění projevujících se opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Záchvaty vznikají nečekaně a trvají cca. 30 s až 2 minuty. Existuje několik kategorií epileptických záchvatů. U jednoduchých epileptických záchvatů dochází k elektrickým výbojům na jednom místě mozku. U těchto záchvatů nedochází ke ztrátě vědomí a k typickým křečovitým projevům celého těla. Velké epileptické záchvaty jsou doprovázeny ztrátou vědomí, ztuhnutím a následným propuknutím křečí a škubavých pohybů celého těla. Četnost takových záchvatů je individuální. Zaměstnavatelé mívají obavy přijmout do zaměstnání zaměstnance s epilepsií, neboť je zde větší předpoklad pracovního úrazu a možnosti vymáhání odškodného po zaměstnavateli.
Zaměstnanci s epilepsíí nemohou vykonávat pracovní pozice, kde je vyžadován řidičský průkaz. Epilepsie je kontraindikací k možnosti získání řidičského průkazu.
Pro zaměstnance se záchvatovitým onemocněním nejsou vhodné pracovní pozice, které vyžadují mechanickou práci např.: v továrnách u strojů, práce v lese s pilou, práce pokladního v obchodech atd. Mechanická práce vede k riziku vzniku záchvatu, neboť mozek není dostatečně zaměstnán. Při práci u strojů, různých mechanických linek, by mohlo dojít při záchvatu ke smrtelnému úrazu zaměstnance. Zaměstnanec s epilepsií potřebuje dodržovat pravidelný časový režim. Z těchto důvodů není možné zaměstnávat zaměstnance s epilepsií na nepravidelné pracovní směny a v různých denních či nočních dobách. Práce se zvířaty, by mohla mít za následek pracovní úraz zaměstnance.
Pro lidi s epilepsií je vhodná intelektová činnost. Pro pracovní uplatnění je podstatný typ epilepsie a četnost záchvatů, neboť záchvaty mají velký vliv na funkci pozornosti, paměti atd. Celkové důsledky epilepsií jsou individuální. Vzhledem k výše uvedeným informacím lze konstatovat, že lidé s epilepsií vyhledávají pracovní pozice především v administrativě, školství, oborech s ekonomickým zaměřením, oborech orientovaných na práci s výpočetní technikou, oborech mimo řemeslné, strojírenské, zdravotnické, dělnické a zemědělské profese atd.