3.2. Povinnosti zaměstnavatele k zaměstnancům se zdravotním postižením
Zaměstnavatel má vůči zaměstnancům se zdravotním postižením stejné povinnosti jako k jiným zaměstnancům. Zaměstnavatel je povinen za zaměstnance, který pobírá invalidní důchod I., II., nebo III. stupně odvádět pravidelné měsíční platby zdravotního a sociálního pojištění a platby na státní politiku zaměstnanosti. I když lidem, kterým byl přiznán invalidní důchod III. stupně, je hrazeno zdravotní a sociální pojištění státem, ale v rámci pracovního poměru jsou obě pojištění hrazena i zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel má povinnost stanovovat výši měsíční mzdy zaměstnance se zdravotním postižením stejným způsobem jako jiným zaměstnancům. Od 1. 1. 2017 přiznání invalidního důchodu není důvodem k nižší finanční odměně, než by byla stanovena v rámci stejné pracovní pozice zaměstnanci, který není osobou se zdravotním postižením. Nařízení vlády č. 347/2019 Sb. stanoví částky minimální mzdy a úrovně mzdových tarifů v závislosti na náročnosti práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí v období od 1. 1. 2020 tyto částky:
|